Začínáme jedním z cca padesáti děl, které ve své kariéře režíroval nekorunovaný král béčkových filmů Roger Corman, jenž v podstatě stále pracuje, přestože v dubnu 2021 oslaví pětadevadesáté narozeniny! Útok krabích monster vzniknul v roce 1957, kdy McCarthismus pomalu dozníval. Tohle období, které do značné míry reprezentuje další z honů na čarodějnice, se stalo vcelku vítanou inspirací pro filmaře, stejně jako fakt, že spousta lidí si ještě velice živě pamatovala druhou světovou válku. I po ní pokračovaly napjaté vztahy mezi USA a SSSR. Oblíbenou kombinaci představoval mix sci-fi a monster hororu. V některých případech byla monstra metaforou komunistů, jindy zase hrozbou před používáním jaderných zbraní.

Co se Útoku krabích monster týče, platí spíše to druhé, ačkoli šmejdší krabi si zároveň dokážou přivlastnit mysl svojí oběti a tím totálně zmást ostatní, kteří jim pak – jak se říká – naletí na špek, resp. spíše na klepeto. Tady se obětmi mají stát členové a jedna členka (Pamela Duncan) expedice, která dorazila s námořníky na odlehlý ostrov v Pacifiku, neboť předchozí na tomto místě působící vědecká výprava beze stopy zmizela. Uvádět jména postav prakticky nemá význam, jelikož jejich reakce na danou dramatickou situaci jsou častokrát naprosto neodpovídající a tím pádem nás interesují méně než samotný příběh. Viz scéna na úvod, ve které krab jednomu kolegovi klepetem uskřípne hlavu.

Pochopitelně nelze čekat explicitní násilí, nicméně přesto se Rogeru Cormanovi podařilo natočit dobré tři scény tak, že z hororového úhlu pohledu fungují dodnes na výbornou. Upadnutá ruka Francouze Julese Deverouxe, následný krabí útok na jeho osobu a obří krab vylézající z moře. Jinak určitě nepřekvapí, že z dnešního pohledu tady najdeme jak některá klišé, tak ne zcela záměrně úsměvné, ba přesněji směšné momenty, které pramení právě z toho, že herci nedokázali předvést odpovídající herecké výkony. Nebo že by se tím mělo zmírnit tehdy nesnesitelné napětí?

 










 

Až na ty uvedené výtky vypráví Roger Corman tenhle (pro leckoho patrně absurdní) příběh velice poutavě. Postupem času se Útok krabích monster stává prakticky ukázkovým manuálem, jak natočit nízkorozpočtový počin (údajně za 70 000 dolarů!), aniž by se na něm výrazně podepsala absence větších finančních prostředků. Tedy kromě té stopáže, která dosáhla jenom na jednu hodinu. Jinak rozhodně platí, že kde nejsou peníze, tam přichází na řadu kreativita, která jde ruku v ruce s režijní vizí. Roger Corman si je moc dobře vědom toho, jak funguje představivost diváků, takže ví, kde stačí pouze naznačit a obecenstvo si už zbytek domyslí. V některých filmech tohle vyznívá jako do očí bijící snaha ušetřit nebo jako alibismus, ovšem v tomto se jedná o téměř geniální majstrštyk.

Útok krabích monster má skoro všechno, co si můžeme od sci-fi hororu přát. Tajemný ostrov, na kterém nejsou záhadná zemětřesení žádným výjimečným jevem. Obří monstra, která dokážou telepaticky komunikovat a neštítí se využít ani hrubé síly. Úvod s mimořádně precizně vybranou pasáží z bible. Nechybějí ani nevýrazné či mírně otravné postavy, u kterých můžeme hádat, která z nich to asi schytá příště. Dojde i na rozbitou radiostanici, tj. na zařízení, které by mohlo zařídit záchranu. Ochuzeni nebudeme ani o výživné elektrické napětí, nějakou tu nelogičnost, působivé podmořské záběry a ani o nevšední finále. K tomu nutno dodat, že Roger Corman má smysl jak pro humor, tak pro horor. Díky těmto všem ingrediencím se podařilo stvořit biják, který běžel spolu s obdobně laděným Not of This Earth coby double feature a který vydělal cca milion dolarů!


FILM JE V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ VOLNĚ K DISPOZICI TADY.

RECENZE NA FILM NOT OF THIS EARTH JE K PŘEČTENÍ TADY

FOTO:  cinema.de