Málokteré memoáry bývají takhle rozsáhlé. V případě Mé cesty za štěstím se na 700 stránkách dozvíme všechno podstatné ze života patrně nejoblíbenějšího českého zpěváka všech dob, který si za všech okolností zakládal na kvalitě. Takže nepřekvapí, že jsou řádky napsané velice profesionálně, jako kdybychom četli text od zkušeného spisovatele. Vedle hromady trefně vybraných fotek i nejrůznějších dokumentů se dočkáme odboček, které dále vysvětlují/připomínají rozličné pojmy, situace, či historické události – viz zákulisí vzniku některých hitů, počátky Las Vegas, přiblížení vyšehradského gangu či brajgl doprovázející prezidentskou volbu, při které byl poprvé zvolen Václav Klaus. Bohužel, iniciativa „Gott For President“ se nesetkala se svým záměrem.

Karel Gott znovu nechtěl nic jiného, než potěšit svoje příznivce a především příznivkyně, aby dostali podrobné info o celém jeho životě, během kterého stihnul velkou spoustu nevšedních profesních zážitků, jaké má možnost zažít málokdo. Osobně jsem byl nejvíc zvědavý na stránky o Las Vegas, kde v roce 1967 šest měsíců zpíval. Ve světoznámém hotelu The New Frontier, kde se na pódiu střídal třeba s Frankem Sinatrou Jr. Tenkrát se naskytla příležitost k tomu, aby tam zůstal. Za luxusních podmínek, o jakých si i takový Miloš Forman mohl krátce po svém příjezdu do USA nechat jenom zdát. Odpovědné osoby zkrátka záhy rozpoznaly, že ani ve světě neexistuje další zpěvák s tak jedinečnou barvou hlasu. Jenže se místo toho vrátil do Československa, kde začínala utahovat šrouby špinavá bolševická chátra. Sám Karel Gott rozhodnutí přijet zpátky za svými nikdy nelitoval, přestože zřejmě přišel o vskutku královské honoráře a celosvětovou slávu celebrit typu Franka Sinatry, Johnnyho Cashe, Boba Dylana, Joan Baez nebo Tiny Turner.

 










 

Tohle rozhodnutí se zdá býti celkem nepochopitelné. A trochu připomíná příběh Jana Svěráka, jenž po Koljovi odmítnul řadu hollywoodských scénářů, včetně Čokolády a Pravidel moštárny. Věsměs ze dvou důvodů: Zaprvé, jeho krátkometrážní debut dostal studentského Oscara a další dva celovečeráky ze čtyř na něj byly nominované, z toho jeden se zase stal vítězem. Myslel si, že tenhle trend bude pokračovat, takže nabídky od studií budou chodit pořád. Postupem času byl prý dokonce rád, že jich chodí čím dál méně, až přestaly chodit zcela. Zadruhé, vždycky hledal látku či téma, které by mu byly něčím blízké, což paradoxně nenašel. Na rozdíl od Václava Marhoula, který je objevil ve scénáři o Josephu McCarthym, zatímco Petr Jákl se v podstatě ještě během stříhání Jana Žižky pustil do produkování počinů s velkými hvězdami (Al Pacino, Robert De Niro, Samuel L. Jackson, Christopher Plummer, Ed Harris, Leslie Bibb, Aubrey Plaza, Diane Ladd). Jan Svěrák svůj pozdější projekt Henderson, král deště, ve kterém se měla objevit třeba Kristin Scott Thomas, někdy v letech 2012-2015 už nezafinancoval.

Ale to je jenom taková odbočka, kterou si můžeme dovolit. Není totiž dost dobře možné psát třeba o tom, co v této monografii chybí, když je v ní všechno, obrázky z natáčení tohoto dokumentu nevyjímaje. Jisté je, že pan Gott slavil za hranicemi velké úspěchy hlavně v Německu, ovšem zazpíval si taky na nejrůznějších dalších místech – v Japonsku, Brazílii, Austrálii, Číně, ba i ve slovutné Carnegie Hall v New Yorku. A kromě Antarktidy navštívil všechny světadíly. Přitom se nikdy nad nikoho nepovyšoval. Slávu si nenechal stoupnout do hlavy. Ani nezneužíval toho, že s ním ostatní jednali s velkým respektem a sem tam až trochu podlézali. Kéž by se tohle dalo napsat o všech celebritách …

Pochopitelně bude v memoárech zmíněno několik filmů – nejen těch, ve kterých si Karel Gott buď sám zahrál (např. Kdyby tisíc klarinetů, Slasti otce vlasti, Hvězda padá vzhůru, Z pekla štětí 2, Decibely lásky, …), anebo ve který slyšíme jeho hlas (např. Limonádový Joe, Anděl páně 2, …). Nepřekvapivě se rovněž setkal s celou řadou zahraničních i českých hvězd stříbrného plátna: Shirley MacLaine, Michael Douglas, Andie MacDowell, Bruce Willis, Annie Girardot, Pierre Brice, Zdeněk Svěrák, Zita Kabátová, Raoul Schránil, Jan Werich, Radek Brzobohatý, Jiří Menzel, Oldřich Kaiser, Jiří Lábus, Jiřina Bohdalová, ... K tomu se otevřeně věnuje například své slabosti pro ženy. Zavzpomíná tak na vztahy s přítelkyněmi, včetně Martiny Zbořilové, která se později provdala za Miloše Formana. Na hromadě stránek pak uvádí manželku Ivanku, která mu byla vždycky oporou.

 










 

Samozřejmě, mohli bychom se podrobněji rozepsat o všech čtyřech dcerách, tedy o Dominice, Lucii, Charlottě Elle, Nelly Sofii, nebo o zásadních spolupracovnících (bratři Štaidlové, Karel Svoboda, Zdeněk Borovec) a spolupracovnicích (Helena Vondráčková, Dasha, Olga Špátová). Mohli bychom se zaměřit na napínavou pasáž o policejní akci Slavík, případně na nakupování nemovitostí. Dále na svatbu, co proběhla v proslulé lasvegaské kapli Little Church of the West, na dovolenou s nebezpečnou vlnou tsunami v roce 2004, na situaci kolem Anticharty, na nechytré závistivce, na duet Srdce nehasnou, na zpívání hymny s Karlem Krylem ve dnech Sametové revoluce. Eventuálně na natáčení klipu na Bahamách k písni Kakaová, na oslavy kulatých narozenin, na zálibu v židovských anekdotách, na téměř celoživotní hobby v podobě malování unikátních obrazů, …

Má cesta za štěstím je prostě kniha, o které by se dalo psát ještě hodně dlouho. To proto, že její přečtení trvá hodně dlouho, ač na obalu najdeme humorně-ironický nápis „to přelouskneš hned“. Nechybějí ani kapitoly z dětství nebo naopak ty závěrečné, které se nečtou snadno. Jenom dokládají tu nezřídkavou nespravedlnost. Nicméně, za osm desítek roků zažil mimo jiné spoustu důležitých dějinných událostí dvacátého století. Některé byly pro náš stát dost temné. Jenže když ani v srpnu 1968 Blaničtí rytíří nevyjeli na pomoc, byl to Karel Gott, kdo svými písněmi v těžkých časech rozdával radost. Lidi na něj nejen díky jeho zpěvu, nýbrž i smyslu pro humor, eleganci a vstřícnosti nikdy nedali dopustit. Ostatně věřím, že mnozí a mnohé z vás také vyrazili přidat svíčku před vilu Nad Bertramkou. Inu, jak jsem napsal právě v říjnu 2019: „Hrdinové přícházejí a odcházejí, ale legendy zůstávají navždy.“


KNIHA JE PATRNĚ NEJVÝHODNĚJI K DISPOZICI V E-SHOPU DOBRE-KNIHY


FOTO: dobre-knihy.cz, FDb.cz, Bontonfilm