Ze země, kterou v současnosti v reálném světě většina lidí pohrdá, pochází bezohledný zlotřilec a přísný otec dvou synů Nikolai Kravinoff. Protože si nahrabal, vezme je klidně do Tanzanie na lov obřího lva. Oběma potomkům, Sergejovi a Dimitrimu radí, aby se nikdy ničeho nebáli, jelikož strach je nepřítel! První jmenovaný se dostane do složité šlamastyky, ze které mu pomůže místní mladá žena Calypso. Po návratu začne mít otcových návyků a nevyhovujícího přístupu dost. Takže se sebere a odejde, avšak bráchovi slíbí, že za ním bude dojíždět. Tenkrát na lovu se však stala ještě jedna věc, která bude mít následky. Otec ponížil nevýrazného chlapíka, ze kterého se vyklube zlosyn, co si říká Rhino, protože má co do činění s nosorožcem. A pak tady bude ještě jedna figura, na kterou bude nutné si dávat pozor. Cizinec, jak je označován, má podobné schopnosti jako Quicksilver, akorát je seriózní až běda.

Zmíněného superrychlého hrdinu si v MCU zahrál Aaron Taylor-Johnson, který tady ztvárňuje titulního hrdinu, co získal zvířecí rychlost a efektivní zvířecí pohyby, a kterému nechybí odhodlání a vytrvalost, jak dokazuje v patrně nejlepší scéně, ve které se snaží dostihnout záporáky, kteří mu unesli bojácného bráchu. Role se zhostil se vší zaníceností a poctivostí. Nejen v úvodní akční scéně, ve které terminuje vlivného gangstera, připomíná hlavní postava Roberta McCalla, neboli kultovního Equalizera, což není divu, protože jedním ze scénáristů této podívané byl Richard Wenk, který jest podepsán pod celou trilogií a který svého času chtěl, aby film taky režíroval právě Antoine Fuqua, jenže ten odmítnul, protože … se mu nelíbil scénář.

V něm najdeme několik prazvláštních replik, z nichž většina připadla Calypso, jejíž schopnosti jsou zajímavé v podstatě máločím, nicméně její představitelka Ariana DeBose působí dojmem, že ji samotné natáčení nesmírně bavilo. S působením v MCU má zkušenosti i Russell Crowe. V Thorovi: Lásce jako hrom si zahrál boha Dia, tady se představuje coby rigidní táta Kravinoff, který by býval určitě snesl větší prostor. Možná, že ho i měl. Protože při sledování snadno získáme pocit, že v rámci zkracování celkové stopáže na dvě hodiny bylo vystřiženo několik důležitějších scén. Musíme si je tedy domýšlet, přičemž jak se příběh dál odvíjí, můžeme zjistit, že naše představy se tak docela neshodují s představami tvůrců o tom, jaké by ty naše představy měly být. To pravděpodobně platí i pro úplný závěr, byť potencionálně sliboval pozoruhodné pokračování. Zřejmě ale nebude, o čemž svědčí nejen fakt, že ani mezi závěrečnými titulky, ani za nimi, se nenachází žádná scéna.

 










 

Také Lovec Kraven má spojitost se Spider-Manem. To znamená, že jednak byl tradičně producentem Avi Arad, a jednak se jedná o šestý (a patrně tedy finální) projekt do soňáckého univerza, kam patří ještě Morbius, Madam Web a samozřejmě všechny tři Venomové, co jako jediné komerčně uspěly. A stejně jako třeba kdysi v Amazing Spider-Manovi 2, také v tomto bijáku máme více než jednoho záporáka. Takových jako je Rhino, jsme viděli už několik. Zato Cizinec nás okamžitě přesvědčí o tom, že pro hlavního hrdinu může být hodně nebezpečný. Jen by někdy nemusel zbytečně zabíjet, protože to mu na záporáctví opravdu nepřidá. Takový Jules v Pulp Fiction předtím, než někoho zabije, odříkává Exequiel 25:17. Cizinec předtím, než někoho zabije, počítá do tří a zpomalí čas, aby získal výhodu.

Lovec Kraven se tak trochu tvářil, že by mohl být jednou z největších letošních pecek (ostatně se vešel i do mojí letošní TOP 24 nejočekávanějších filmů), nicméně původní zahraniční předpoklady měly pravdu v tom, že asi peckou úplně nebude, třebaže to není až taková hrůza, jak se traduje. Zároveň lze určitě souhlasit s tím, že nepůjde o jeden z těch komiksových bijáků, na jaké se bude kupříkladu za dva roky nebo možná dokonce už za rok vzpomínat. J. C. Chandor, podepsaný pod počiny s myšlenkou typu Margin Call, Vše je ztraceno a vlastně i Válka bez pravidel, ale také pod tímto skvělým dobrodružstvím, se nějak netvářil býti tím nejvhodnějším adeptem na režisérský post u komiksového bijáku, tj. žánru, který má svoje specifika, ovšem nedostatky Lovce Kravena v žádném případě nepadají výhradně na jeho hlavu. To v Sony by se spíše měli zamyslet a pokusit být pomalu ve všech směrech kreativnější, aby nepromrhávali potenciál velice nosných námětů, což neplatí pouze pro komiksové projekty.

FOTO: Falcon