PYŠNÁ PRINCEZNA

 










 

Zkusme se pokusit vůbec nesrovnávat s více než sedmdesát roků starou klasikou, jejíž sledování v době vánočních svátků se pro mnohé stalo tradicí, stejně jako samotné rozdávání dárků. Zároveň ale nemůžeme předstírat, že film Bořivoje Zemana, potažmo knižní předloha Boženy Němcové, neexistuje. V takovém případě by tento animovaný počin pravděpodobně vypadal jinak. Ovšem tvůrci k němu přistoupili s velkou úctou, pokorou a hravostí, což jsou nepochybně některé z důvodů, které mu zajistily zájem ve světě, včetně destinací jako Španělsko, Japonsko, Řecko, Spojené arabské emiráty, Vietnam či Kazachstán. Prezentace proběhla v Cannes, Berlíně, Šanghaji a v Las Vegas. Přesto měl větší šanci na oscarovou nominaci neméně kvalitní Život k sežrání.
Každopádně, král Miroslav se zakouká do princezny Krasomily, a proto se vydává do Půlnočního království. Záměna identity patří nejen v pohádkách k oblíbeným prvkům, takže se z něj stane zahradník. Nepotrvá to dlouho a i díky zpívající kytičce si získá její důvěru, což bude důležité, protože rádci mají radit dobře. O proradném Maximovi se to rozhodně tvrdit nedá. Vývoj nám sice občas zahapruje a písničky jsme možná taky nepotřebovali (s výjimkou Poupátka, pochopitelně), ale jinak se jedná o nadstandardní zábavu. Nadstandardní zábavu, do které hlasy Aničky Fialové, Marka Lambory a Aleše Procházky pasují, která mile oslavuje českou krajinu, obsahuje vícero vtipně legračních a střídmě romantických momentů, a ve které kluk příjemně oldschoolově zachrání holku. A jako bonus v lese dojde – byť asi nevědomky – na situaci, která připomene tu zásadní z přesunu bratrů Mašínů do Západního Berlína. Tohle je zkrátka jeden z mála případů, kdy se nová předělávka co do kvality téměř vyrovná původní verzi.

HODNOCENÍ: 8/10


LESNÍ VRAH

 











 

Na úvod budeme svědky němé etudy, ve které se nejen v lese setkáváme s Viktorem Kalivodou  – týpkem, co evidentně není OK. Zjevně patří k té sortě lidí, co by se vzhledem ke svému psychickému stavu vůbec neměli volně pohybovat na veřejnosti, poněvadž jsou ve svém rozpoložení schopní předtím, než zmizí ze scény, pořádně prásknout dveřma. Lesní vrah nemá koncept originální, nýbrž funkční. To znamená, že se jím line podivné napětí z toho, kdy dá titulní postava svou pomatenou frustraci naplno najevo. Odnesou to děti? Nebo sousedi? Nebo cestující v metru, kam se v pohodě dostal se zbraní ukrytou v novinách? Nikdo ve vagonu by neměl šanci, což rozhodně stojí za zamyšlení nad krajně nedostatečnými bezpečnostními opatřeními v MHD! Tohoto týpka přitom vidíme v pochybně zinscenované soutěži á la Chcete být milionářem?, kde fakticky soutěžil a vůbec si nevedl marně.
Jeho představitel Michal Balcar je docela podobný Jakeovi Gyllenhaalovi. A vzhledem k temnému charakteru jeho postavy se vybavuje drama Slídil, ačkoli dále se oba tituly úplně srovnávat nedají. Tenhle český si negativní hodnocení vysloužil patrně proto, že v ledasčem připomíná počínání ubožáckého šílence, který střílel v roce 2023 v budově Filozofické fakulty, ale třeba i toho saúdského doktora z Magdeburgu. Ostatně Kalivoda se rovněž hodně zajímal o čin Olgy Hepnarové, nicméně o tom Lesní vrah mlčí. Ukazuje však, že někdy je velice těžké nahlédnout do nitra člověka, kór když se na první dobrou nechová nijak výstředně, ba naopak přátelsky. Scény vražd jsou natočené velice znepokojivě a ty z výslechu rozhodně nelze zlehčovat, protože si během nich potvrdíme, že máme co do činění s člověkem, ve kterém není vůbec nic lidského. A filmu se bez vysokého rozpočtu daří předat i ten naléhavý pocit, že takových pomatenců je bohužel ve společnosti víc.

HODNOCENÍ: 8/10


KRVAVÝ JOHANN

 











 

„Jak může režisér odvyprávět celý film, když nedokáže srozumitelně odvyprávět ani úvodní text?“ zeptáme se sami sebe hned na začátku této fajnovosti. Jenže o to dokáže. Jestli je to proto, že mu se scénářem pomáhali uznávaní autoři fantasy František Kotleta a Kristýna Sněgoňová, už není až tak důležité. Johannem z názvu se nerozumí ani Bach, ani Strauss, ani Strauss-syn a vlastně ani Goethe. Když napíšu, že zajímat nás bude Faustův dům na Karlově náměstí, je to jasné. Nedobrá entita posedne taxikáře (Jan Dolanský zastávající tuhle profesi zřejmě poprvé od Všechno nejlepší! a svou účastí v takhle evidentně low-budget projektu nechává zavzpomínat na rovněž skvělý Choking Hazard), nicméně do krvavých nesnází se dostanou i Jana Bernášková, Roman Zach, Martina Babišová, Petr Rychlý, Jiří Ployhar a Lenka Vlasáková. No kdo by nechtěl být u toho?
Kdybychom měli hodnotit čistě vizuální stránku, ve srovnání s takovou Láskou na zakázku vypadá Krvavý Johann jako vysoce profesionální podívaná. Po té obsahové se dočkáme momentů, jaké moc nedávají smysl, nicméně to už tak nějak k českým béčkám (a leckdy vlastně nejen béčkám) přece patří. Podstatné je, že se dočkáme jevů, na jaké ani v rámci současné tuzemské kinematografie jinak příliš nenarazíme. Sem patří 500 roků staré bytosti, vysávání duší, lesbické upírky (ztvárněné profesionálními pornoherečkami), úsměvný odkaz na Terminátora (a snad i Jacka Sparrowa), vyslanci temnot na Václaváku, baštění jater za syrova a dokonce taky odvážné zavraždění novorozence. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, pobaví to. Jenom musíme doufat a věřit, že to tvůrci mysleli jako parodii. V takovém případě se pak může napsat, že zatímco třeba Burácení přestavuje biják tak špatný, až je hodně dobrý, Krvavý Johann je prostě hodně dobrý. Takovýchto skvěle obsazených titulů v českém podání jen houšť!

HODNOCENÍ: 8/10


PRVNÍ ČÁST SPECIÁLU JE K DISPOZICI TADY

MINIRECENZE PROFILOVÝCH DOKUMENTŮ JSOU K PŘEČTENÍ TADY

FOTO: CinemArt, Česká televize, Bontonfilm