Jó, všichni, kterým už bylo dvacet, vědí, co přinášejí teenagerovské roky. Jens je klučina ve věku středoškoláka a právě míří za svými vrstevníky a vrstevnicemi na chatu. Veze ho otec. Nikoli farář, protože tak daleko Wirkola nezachází, nýbrž táta. Na to, o jakou komickou politováníhodnou figurku se jedná, dopadnul jeho synek dost dobře. Když všichni hrají flašku, dostane za úkol dát pusu spolužačce Lise, co má tmavou barvu pleti. Záhy se spolu poprvé v životě vyspí, ačkoli vzhledem k jejich nápadům, jaké při prvním milování mají, se nabízí otázka, že už to patrně někdy dělali … nebo si prostě nakoukali dostatečné množství péček. Ve finále vlastně není ani tak důležité, co se děje jim, jako to, co se při tom, co se děje jim, děje přímo v nich. Pochopitelně z pohledu pohlavních orgánů.
Jejich činnost také reguluje mozek, nicméně ten v momentě, kdy teenager má možnost si zasouložit, zůstává prakticky bezmocný. Spermie se pak řítí vstříc děloze a vajíčku. Z té obrovské spousty nás budou zajímat tři, resp. dvě, neboť Ejakulátor 9000 představuje název pro speciálně vytuněný skelet, jaký funguje na bázi AMP Suitu z Avataru/Power Loaderu z Vetřelců. Díky nástrojům, jakými disponuje, se jeho provozovatel postará o to, aby kondom prasknul. Lisa se chce záhy posichrovat gelem, který bude znamenat nebezpečí i pro Simena a Chámilu. To jsou hodné spermie, jejichž cesta za splněním důvodu jejich existence nás má hodně zajímat. Nejen proto, že režisér v jejím rámci neváhá nechat biologii biologií a vymyslí si vlastní pravidla, protože se při psaní patrně dostal trochu do slepé uličky. V závěru se ovšem férově dočkáme dovětku, že jde o nesmysl.
Spermageddon je komediální muzikál (!), ve kterém mají i spermie svůj jasně daný charakter. Třebaže jméno režiséra slibovalo v podstatě neregulovaný příval odvážných nápadů, výsledek zůstává v tomto směru překvapivě střídmý. Lisa má sice z nějakého důvodu „boky jako skříň“, ale kupříkladu ňadra si pokaždé (možná s výjimkou jednoho kratičkého záběru) před námi skrývá, aby je viděl a osahal pouze Jens. Jinak se znovu pohybujeme v (sub)žánru parodie, se kterým má Wirkola bohaté zkušenosti. Zesměšňuje se toho více, především ale samotné lidské dospívání. Všechny vtípky a hlášky se při tom místy zběsilejším tempu prakticky nedají pochytat na první dobou. Nedá se však předpokládat, že by se našly vyšší počty těch, kteří by se na tenhle titul chtěly dívat vícekrát. Byť se dost vymyká tomu, co u nás obvykle míří do kin, jedno zhlédnutí bude jistě stačit.
INFORMACE O TOM, KDY A KDE BUDE FILM KE ZHLÉDNUTÍ, JSOU K DISPOZICI TADY
FOTO: Film Europe