Na otázku, zda je pomsta to pravé řešení, si musí každý odpovědět sám. Jisté ale je, že scenárista Matthew Michael Carnahan se inspiroval podobným útokem, který spáchali teroristé v Saúdské Arábii. V této arabské zemi, která má se Spojenými státy trochu rozporuplné vztahy (jak se dozvíme z geniálně vyvedených úvodních titulků, které nás stručně provedou historickým vývojem vztahů mezi těmito dvěma státy) pracuje skupinka amerických občanů, kteří právě se svými rodinkami prožívají odpolední víkendovou siestu u baseballu. V tom se na ně přižene teroristický útok a minimálně sto lidí zemře. Jednou z obětí je i agent FBI, což vyvolá nenávistné myšlenky u jeho kolegů ve Státech. Ke vší smůle teroristů se čtyři nejbližší přátelé a kolegové vydají svého přítele pomstít. Tým agenta Fleuryho (Jamie Foxx) za vydatné pomoci místního policisty Fárise ál-Gházího (Ashraf Barhom) během týdne vyšetřování nejen odhalí, ale i zlikviduje celou nejobávanější teroristickou jednotku v zemi, což se za celou dobu jejích útoků Saúdům nepovedlo. Jak americké, chtělo by se říct!

Bohužel, snímek je takovýmito ideologickými scénami a ději prošpikován i přesto, že se tváří politicky korektně a nestranně. Nestrannost se snaží mimo jiné vysvětlovat tím, že je to právě arabský policista, který ač správný muslim, americkému týmu pomáhá a zajišťuje jim bezpečnost. To vše ale působí tak trochu nepatřičně v porovnání s okolní nenávistí. Vrcholem toho všeho je scéna, ve které sledujeme, jak si mladý arabský chlapec vlastnoručně šije obleček pro příští sebevražedný útok. Člověk by ani neřekl, jak se vesta napěchovaná výbušninou bude vyjímat pověšená na ramínku...

Království však nelze upřít, že se na teroristické útoky dívá reálnýma očima. Ani ve skutečnosti totiž není nic zvláštního, že při nich umírají děti a muslimští radikálové se nebojí zajít až tak daleko, jak je to jen možné. Na druhé straně se zdá téměř na hraně zobrazovat neschopnost místních ozbrojených sil vyřešit útoky.

Odhlédneme-li ale od skrytého poselství a soustředíme-li se hlavně a v první řadě na akci, dostaneme úžasný thriller, který působí jako zpravodajský záznam celého konfliktu. Velkou zásluhu na tom má ruční kamera, která celý děj snímá. Pokud se vám točila hlava už při Bourneově ultimátu, tak věřte, že kamera je tu kolikrát ještě roztřesenější a to po celé dvě hodiny filmu. Chvílemi máte pocit, že jste společně s Foxxem, Chrisem Cooperem, Jennifer Garner a Jasonem Batemanem v jednom týmu. Jen by to chtělo mít také neprůstřelnou vestu, protože i kulky, granáty a protitankové střely jsou tak reálné, že máte chuť před nimi uhýbat.

Zvláště závěrečná přestřelka je dovedena až k mistrovskému realismu, v němž máte pocit, že sledujete válku v přímém přenosu. Kdyby vše bylo založeno jen na akci a vynechal by se z toho podtext a klasické kýčovité závěrečné scény (záchrana kamaráda těsně před smrtí, smrt dalšího apod.), jednalo by se o dokonalý nářez, na který se jen tak nezapomíná. Takhle v divákovi po zhlédnutí zůstane kromě akčního prožitku také hořká pachuť. Kapitolou sama pro sebe je pak poslední scéna, která v kostce vystihuje atmosféru celého filmu.

Závěr? Akční jízda s příchutí amerikanismu, která, když se nenecháte odradit tzv. „nezaujatým" pohledem, slibuje dvouhodinovou příležitost vžít se do role vojáka a mstitele. Takže zapomeňte na Counter Strike, tohle vám dá víc a ještě ke všemu to produkuje Michael Mann...