Tři kamarádi bydlí ve favele, a byť jsou ještě děti, už pracují na skládce. Jednoho z nich se dokonce ostatní obyvatelé štítí. Nicméně záhy bude potřeba jeho znalostí. Jiný z kamarádů, jejichž jména v podstatě nepotřebujeme znát, najde jistého dne mezi odpadky něco, co má nesmírnou hodnotu pro jakési vlivné lidi. Obyčejné pouzdro/peněženku plné/plnou různých věcí, z nichž jedna může vést k úžasnému objevu a možná i velkému bohatství. Jenže takovéto věci povětšinou už někomu patří. A ten někdo si nedá pokoj, dokud je nebude mít zase hezky u sebe. Proto na kamarády vyšle tuctového záporáckého poskoka, jehož největší záporáctví spočítá v tom, že vypadá jako můj hodně neoblíbený profesor ze střední.

Je jedno, jaké jste národnosti. Evidentně můžete být klidně Britové, ale když chcete v Brazílii natočit dobrý film, máte pocit, že toho dosáhnete jedině s účastí Wagnera Moury (Elitní jednotka) a Fernanda Meirellese. Tvůrce fascinujícího Města bohů tu zastává roli producenta. Jednak kvůli tomu, že má zkušenost s neherci, a vcelku zjevně i proto, že režisér Odpadu Stephen Daldry chtěl, aby jeho film byl na jednu stranu stejně působivý a stejně syrově opravdový. Daldry, stojící za vznikem filmů jako Billy Elliot či Předčítač, však tentokrát zvolil žánr, který asi nebude tak docela jeho šálkem čaje. A rozhodně není v tvůrčím týmu jediným, koho se to týká.

Scénář totiž podle úspěšné knihy spisovatele Andyho Mulligana napsal „nejpopulárnější britský scenárista současnosti“ (a co takoví Simon Beaufoy či Alex Garland?) Richard Curtis, podepsaný pod sladkou Láskou nebeskou, stylovými Piráty na vlnách, nepěkně rozpolceném Lásky čase, ale také třeba pod Válečným koněm. Takhle dvojka se postarala o to, že se v Odpadu vyskytují dosti bizarní a velice nepravděpodobné momenty. Teď nejde jen o to, že se říká, že chudinské čtvrti brazilských velkoměst, především tedy právě Ria de Janeira, rovnají se v podstatě Starému městu v Sin City. Ne snad že by to tu bylo samá šlapka, ačkoliv nějaké bychom v těchto místech jistě taky našli, ale jde především o to, že tady existují jiná pravidla a jiné zákony, a tedy že poldové dobře vědí, že tu nejsou vítaní, což v úplně naprosté většině případů respektují.

Velkým nedostatkem Odpadu je především styl vyprávění a ne zcela vychytané tempo a rytmus. Díky tomu se nedaří vytvářet napětí tak, aby byl divák opravdu napjatý. Extrémně dlouhá je třeba scéna, kdy jakýsi útočník na kohosi míří (nejprve nevidíme, o koho jde). Ten vidí, že evidentně váhá, a místo toho, aby skočil po pistoli, když ji má na dosah, se jenom amatérsky krčí. Přitom jsme předtím viděli, že dokáže být pořádný „bad ass“. Pro jednoho z hrdinů s abnormálním pamatovákem si raději necháme pouze slova uznání. Ale – a to je vůbec nejvíce iritující - jak je možné, že když chlapce pronásledují snad všichni poldové ve městě, načež přijdou do místnosti, kde vůbec nic není, že v dalším záběru mají vše, co potřebují? Kde a hlavně jak se k tomu dostali?!?

Dále – ostrý střih, který byl v úvodu filmu obrovským plusem a velmi účinnou zbraní, protože jím tvůrci občas až šokovali, se taky postupně stává záporem, resp. už jej v takové podobě není využíváno. Zvláště v závěrečných cca 15 minutách se v Odpadu hledají nějaké jiné výraznější klady jen obtížně. Ale jo, jeden se najde (pro uvedení by ovšem byl spoilerem). Rozhodně jím však není způsob, jakým chlapci rozlousknou všechno, co je zapotřebí. Prostě film Odpad se zkrátka postupně čím dál více stáčí tím směrem, jakým by bylo bývalo lepší, kdyby se nestáčel. Do té slibně a zajímavě se rozvíjející skládanky prostě později jednotlivé dílky tak úplně dokonale nezapadají.

Odpad určitě mohl nabídnout lepší podívanou. Teď je jen otázkou o kolik. Každopádně z výsledku v této podobě v podstatě není jasné, o co tvůrcům vlastně v první řadě šlo. Chtěli pouzkázat na kriminalitu a korupci, které v Brazílii sahají až do těch nejzazších sfér? To už jsme přeci všichni dávno věděli. Chtěli přiblížit nuzné podmínky nejchudších lidí v nejlidnatější zemi jihoamerického kontinentu? Ty už jsme přece jinde viděli (a lépe natočené). Chtěli nám sdělit, že i mezi chudými se vyskytují slušní lidé, kteří vědí, co je správné a kteří by si jistě zasloužili, aby se k nim mnozí z řad majetnějších nechovali jako k odpadu (název filmu je tedy dvojvýznamný)? To by byla vskutku ušlechtilá myšlenka, leč její přetlumočení se tak docela nepovedlo. Alespoň, že tu nechybí dva známí hollywoodští herci, resp. herec a herečka. Jsou jimi Martin Sheen (v roli pastora nesmírně přesvědčivý) a roztomilá Rooney Mara jakožto ještě roztomilejší, ovšem některými osobami sem tam pro svou dobrosrdečnost nepěkně využívaná učitelka. 

FOTO: CinemArt