Duben

Rozhovor: Jan Saudek

Vydáno dne 01.05.2015
Světově proslulý český fotograf, jehož osudy se inspirovali tvůrci filmu s názvem … Fotograf, nám odpověděl na několik otázek. 
Tento měsíc se z pohledu Jana Saudka odehrají dvě důležité věci. Oslaví osmdesátiny a současně s nimi vyjde zmíněný film Fotograf na DVD a Blu-ray discích. 












Jan Saudek a režisérka Irena Pavlásková


FDb: Nedávno vyšla vaše další kniha s názvem Saudek. Co obsahuje?
Jan Saudek: Jsou tam obrázky ze života. Je to vlastně takové rodinné album.

FDb: Říkal jste, že chystáte ještě jednu knihu. O čem bude?
Jan Saudek: Ne. Já dělám knížku, ale, jak se říká, literární. To znamená jenom psanou. Těch už jsem měl taky několik, asi tři nebo čtyři. A tam bude jenom text. Možná, že na obálce bude nějaká fotografie, ale jinak tam bude text.

FDb: Čili takové klasické memoáry?
Jan Saudek: No, memoáry. Vlastně každá knížka jsou memoáry, autobiografický popis. Ale nechte se překvapit. Rukopis už mám skoro hotov a mělo by to vyjít letos na podzim.

FDb: Pojďme teď k filmu Fotograf. Nejprve jednoduchá otázka – jak se vám líbil?
Jan Saudek: Je pravda, že jsem si sednul na kraj řady, že když to bude malér, tak uteču. Ale vydržel jsem to až do konce. Film … No, myslím, že se režisérce povedl.

FDb: Vy jste známý vaším velmi, velmi kladným vztahem k ženám. Takže, čistě teoreticky, kdyby za vámi nepřišla režisérka, ale režisér, souhlasil byste s natáčením stejně?
Jan Saudek: Ano. V každém případě. Ale tato dáma (Irena Pavlásková – pozn. aut.) už se mnou dělala před dvaceti lety nějaký film pro cyklus GEN, a tak jsem souhlasil bezvýhradně, protože ten zhruba dvacetiminutový GEN byl obstojný.

FDb: Takhle je Fotograf orámován vaší společnou scénou s Karlem Rodenem. Nechala vás paní režisérka improvizovat nebo jste i tuhle scénu „jeli“ podle scénáře?
Jan Saudek: Ne. Pan Roden je velký herec a pravděpodobně mě naštudýroval, protože moje přítelkyně, není jich zase tolik, mi bez vyjímky řekly, že jsem to vlastně byl já, i když jsem vypadal jinak. Čili on jakožto poctivý herec naštudoval velmi pečlivě moje gesta a moje úhybné manévry. A je velmi přesvědčivý. Ale to je v každém filmu, který udělal.

FDb: A k té vaší společné scéně na začátku a na konci. Je to opravdu všechno, co jste společně natočili nebo existují i další vaše scény, které se do filmu nedostaly?
Jan Saudek: Ne. My jsme opravdu udělali jenom tyhle dvě věci a ještě jsme je hodně stříhali, protože já se na obrazovce nebo na plátně nenávidím. A jsem rád, že to dopadlo jenom takhle, že jsem se tam více neukazoval, protože režisérka dokonce chtěla, abych tam měl nějakou roli, ale to jsem odmítnul.

FDb: Vy jste těsně před uvedením filmu prohlásil, že nás všechny zavřou, ale nakonec nás nezavřeli. Čím si to vysvětlujete?
Jan Saudek: (úsměv) No, mám za ten film pár žalob, že jo. Ale věřím, že to ustojím. Není to na zavření, je to na velké pokuty nebo velké tresty. Hlavu mi ale samozřejmě neutrhnou. Možná, že to byl jenom vtip. Ale je pravda, že kdyby takový film vzniknul před třiceti lety, že by nás zavřeli.

FDb: Takže na pokračování se těšit nemůžeme?
Jan Saudek: Ne, ne.

FDb: Měl jste někdy jako fotograf nějaký vzor?
Jan Saudek: Jo. Byl to francouzský fotograf (Jacques Henri) Lartigue, který jakožto milionářský synek fotografoval už jako osmiletý kluk. S fotoaparátem byl už při začátku minulého století. Potom by to byl Američan Eugene Smith a Švýcar Werner Bischof, který byl v Magnu (mezinárodní fotografická agentura – pozn. aut.) a udělal několik výborných fotografií. To byly moje vzory.

FDb: Protože píšu pro filmový server, nemůžu se nezeptat, jestli máte nějaký oblíbený film …
Jan Saudek: Mám rád francouzské filmy ze 40. let. Především Děti ráje, které režíroval Marcel Carné. Dále by to byla Šeříková brána. A dodnes se obdivuju oscarovému filmu Kadára a Klose, který se jmenuje Obchod na korze. Ten považuju za veledílo.

FDb: A máte i nějaké oblíbené herce nebo herečky?
Jan Saudek: To je zajímavá věc. Rozhodně ne Marilyn Monroe, což bylo nemehlo. Mizerná herečka a mizerná zpěvačka. V mládí se mi líbili Jean Marais, Yves Montand, co také zpíval šansony. A hrál ve Mzdě strachu, což také považuju za vynikající film. I kritika ho tenkrát přijala. Ale vynikající filmy se dělají i dál, Američani v tom samozřejmě vedou. A jestli se ten film, který se mnou udělala paní Pavlásková, dostane na nějaký festival, tak budu šťastnej.

FOTO: Bioscop
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Nový svět

Terrence Malick se ve své tvorbě vrátil i do vzdálenější minulosti, ovšem tahle výprava na začátek... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz