Bathsheba Everdene má možná neobvyklé jméno, ale přesto si nemůže stěžovat na nedostatek nápadníků. Bude to spíše její povaha, co je na ní přitahuje a až ve druhé řadě fakt, že se jedná o téměř jedinou v okolí ještě nezadanou mladou ženu, která navíc vlastní farmu. Ve hře jsou chovatel ovcí Gabriel Oak, na něhož je za všech okolností spoleh. Dále je tu bohatý William Boldwood, který se stane Bathshebiným sousedem a který by už konečně rád vedl poklidný rodinný život. A pak se zničehonic vynoří voják Francis Troy, jenž hlavní hrdinku zaujme svou otevřeností. Bude to ale skutečně on, kdo ji nakonec získá? Anebo to bude někdo jiný? Anebo to nebude vůbec nikdo z těchto tří?

To vlastně není až tak podstatné. Hned ze dvou důvodů – zaprvé, aniž bych četl knižní předlohu, bylo mi okamžitě po naexponování všech tří nápadníků jasné, pro koho se Bathsheba rozhodne. A jistě jsem nebyl sám. Daleko zajímavější bylo ale sledovat vztahy mezi těmito čtyřmi postavami a jejich vývoj, který však nebyl kdovíjaký. I proto, že sami nápadníci se spolu prakticky nepotkají. Několikrát jsem se přistihnul, že jsem si po nějakém důležitém momentu (jako třeba po tom, který tu kvůli spoilerům nemůžu zmínit) vysnil směr, jakým by se děj měl nejlépe nadále ubírat, jenže tvůrci se pokaždé vydali úplně jinudy.

Kudy? Cestou, která není příliš uvěřitelná, vzhledem k tomu, co jsme se o Bathshebě Everdeneové  předtím dozvěděli. Carey Mulligan tuto postavu navíc ztvárňuje tak (a vlastně to souvisí i s tím, jak vypadá), že k ní nějaké nenadálé, spontánní milostně-vášnivé vzplanutí prostě nepasuje. Daleko pravděpodobnější by bylo, kdyby si vybrala někoho z těch zbývajících dvou. Jenže v takovém případě by měl film asi jenom nějakých 75 minut. A možná, že by to bylo lepší, neboť zhruba v tomto čase dojde k dalšímu důležitému momentu, který tu kvůli spoilerům zase nemůžu zmínit a po kterém v podstatě ze vteřiny na vteřinu ztratí Daleko od hlučícího davu jak určité romantické kouzlo, tak i do té doby precizně vyvážený temporytmus.

S každým z nápadníků, kteří v podstatě symbolizují turbulenci, konvenčnost a spolehlivost, prožije Bathsheba jednu vskutku pozoruhodnou situaci. V případě Troye (Tom Sturridge) jde o velice pozoruhodné námluvy spočívající v tom, že kolem ní mává svojí šavličkou. Nutno ale dodat, že tahle scéna vůbec není tak hloupá, jak to možná na první pohled může vypadat, ačkoliv se nelze zbavit dojmu, že něco takového ženám nemohlo imponovat ani v 19. století. Je ale zrovna skvěle zahraná. Režisér Thomas Vinterberg prostě ví, jak pracovat s herci a jeho schopnost je vést by mu mohli mnozí kolegové závidět. K Daleko od hlučícího davu však jakoby nezvolil úplně nejvhodnější přístup. Možná za to může fakt, že se nepodílel na scénáři. 

Co se týče pana Boldwooda, nejpozoruhodnější scéna je ta, ve které požádá Bathshebu o ruku (o ruku se v této verzi Daleko od hlučícího davu žádá zhruba každých dvacet minut). Tahle postava, kterou výborně ztvárňuje Michael Sheen, se dá považovat za charakterově nejzajímavější a v podstatě i nejvíce odpovídající známému povědomí o tehdejší době. A co se Oaka (Matthias Schoenaerts) týče, jedná se o tu scénu, která snad měla vyvolat dojem osudovosti, ale bohužel je natočena dosti kýčovitě. Nicméně i předtím se v průběhu filmu objevují podobně laděné prostřihy, bez nichž bychom se bývali jistě obešli.

Daleko od hlučícího davu určitě zdaleka není nejlepším romantickým počinem, ani nejlepším počinem, který se odehrává v předminulém století. Občas působí jako nákladnější televizní práce (ať už jako film nebo minisérie, kterou by mimochodem nebylo marné natočit), ale pořád na něm není nic, kvůli čemuž byste litovali, že jste ho viděli. Na DVD je k vidění i devět krátkých bonusových videí o vzniku filmu. O Bathshebě, jejích nápadnících (i o každém jednotlivě), o režisérovi, o kostýmech, o lokacích a o přístupu ke knižní předloze Thomase Hardyho. Plus ještě trailer a fotogalerie. Tolik pro úplnost.

FOTO: CinemArt