Připomeňme si, že tahle nová trilogie se ubírá alternativní cestou, na které se ignoruje už Halloween II z roku 1981. A trojka do jisté míry působí dojmem, že ignoruje svoji jedničku a svoji dvojku, jelikož de facto až šokující závěr předchozí části se tady řeší v jediném odbytém záběru. Na jednu stranu celkem nepochopitelné, na tu druhou jenom podtrhující fakt, že tvůrci sice chtěli tohle vyvrcholení udělat poctivě, ale současně s tím složitě skrývají bezradnost. Jinak by hlavní postavou zůstala Laurie Strodeová, potažmo její vnučka Allyson (Andi Matichak), a nikoli Corey Cunningham, jehož příjmení může odkazovat jednak na hlavního hrdinu hororu Christine, který rovněž režíroval John Carpenter, případně na režiséra prvního Pátku třináctého, tj. série, jaký by nevznikla nebýt této klasiky.
Dá se tvrdit, že v jednadvacátém století se hlavním kriteriem pro to, jestli je horor dobrý či nikoli, stalo to, jestli se v něm postavy musí chovat jako idioti, aby se mohlo stát něco děsivého. S Halloween končí je to v tomto směru trochu komplikovanější. Že se v Haddonfieldu najde více provokatérů a egoistů, kteří se nechají snadno vyprovokovat a pro pomstu neváhají jet až na opačnou stranu města, aby tomu, kdo je urazil, ukázali, jak moc jsou „macho“, se ještě dá pochopit. Ale složitěji se rozumí tomu, že se Allyson zakouká do týpka, kterého její babička, protřelá celoživotním bojem s člověkem, ve kterém není nic lidského, vidí jako velikou hrozbu. Vnučka by klidně byla ochotná kvůli tomu matku svojí matky zatratit a zapomenout na všechny život ohrožující okamžiky, jaké zažila. Možná z toho důvodu, že si prošla podobnými nepříjemnostmi jako Corey, a tak v tom vztahu hraje z její strany velkou úlohu soucit. Sama má pravděpodobně skvělý pocit z toho, že se ujala outsidera, kterého jinak nikdo nemá rád. Patrně s výjimkou jeho otce, neboť s jeho druhým rodičem to není tak jednoznačné.
Halloween končí mně připomněl, co mně nezávisle na sobě kdysi říkalo víc známých při zmínce o filmu Terminator Salvation: „Je to dobrá sci-fi, ale už to vlastně není Terminátor.“ Dá se tedy tvrdit, že Halloween končí také není Halloweenem, jelikož hlavního antagonisty se dočkáme až během druhého dějství, tj. během konfrontace (cca kolem 40. minuty), přičemž tentokrát jde prakticky rovněž o příběh postavy, jakou jsme v předchozích částech neviděli. Zároveň se docela umě pracuje s myšlenkou, že Michael má nadpřirozené schopnosti. A možná je to doopravdy tak, že sílí s každou další obětí. Kdepak, tenhle ikonický záporák by ještě neměl říct poslední slovo, stejně jako by se Jamie Lee Curtis neměla loučit se svou nejslavnější rolí. Určitě ne ve filmu, který sice předčil očekávání, nicméně stále platí, že suverénně nejlepší jsou v něm ty prostřihy (flashbacky) z originálu.
P. S.: Halloween končí napravuje chybu Roba Zombieho, který ve svém remaku propásnul příležitost poctít Johna Carpentera i tím, že by se postavy v televizi dívaly na jeho Věc, když tenkrát před pětačtyřiceti rokama sledovaly tuhle verzi od Howarda Hawkse, jenž měl na tvorbu rodáka z městečka Carthage velký vliv.
FOTO: CinemArt