![](https://img.fdb.cz/magazin_pic/images/dvd/chatafb.jpg)
Pán a paní (ne, určitě nejde o
Smithovi!) prodávají chatu. Jenže ona najednou cukne a požádá
![](https://img.fdb.cz/magazin_pic/images/dvd/chata I.jpg)
kupujícího, aby dva dny počkal. Chce tady ještě naposledy přespat a chce, aby u toho byla celá její rodina. Vedle manžela jde o její matku a otce, také o dceru, která bydlí s bohatým Němcem v Německu, opomenout nesmíme ani syna, se kterým vyrazí i (bývalá?) přítelkyně-Slovenka. A všichni nám předvedou, že nekoexistují v dokonalé harmonii, nýbrž že jsou docela disfunkční. A později se k nim přidá ještě soused (
Václav Kopta), který ale jakoby do této famílie taky patřil. Nejen proto, že ty děti – nebo alespoň jedno z nich – jsou možná jeho.
Asi nepřekvapí, že je to směska rozličných, vesměs pitoreskních charakterů. Matka je občas
![](https://img.fdb.cz/magazin_pic/images/dvd/chata.jpg)
trochu nevyrovnaná a snad až příliš nostalgická. Její manžel je nejvíc v pohodě a jsou na něm znát životní zkušenosti. Dcera občas neskutečně hysterčí, dělá z komára velblouda, přitom na sebe bere podobu medvěďa a zřejmě pořádně neví, co vlastně chce. Její německý přítel se na výlet do Čech nejprve těšil, ale to vůbec netušil, do čeho jde. A dá se předvídat, že je tady na dlouhou dobu naposledy. Syn tak nějak uvíznul na mrtvém bodě. A jeho přítelkyně jede vlastně spíše proto, že je ve skutečnosti osamělá a se svou rodinou nemá dobré vztahy. Dědeček už netuší. A babička zběsile slejpá, neúnavně nabízí svačinu, komentuje jevy, do kterých jí nic není, … Co na tom, že to vlastně v jádru myslí dobře?!?
Těžko mohl režisér
Tomáš Pavlíček (
Parádně pokecal) najít pro svůj druhý celovečerák
![](https://img.fdb.cz/magazin_pic/images/dvd/chata%2C.jpg)
vhodnější představitele jednotlivých rolí. Pohodový
David Vávra, afektovaná
Ivana Chýlková, lehce zmatený
Michael Pitthan, skeptický
Jan Strejcovský, nepřítomný
Jan Kačer, krásná
Judit Bárdos, ale také ve své roli opět vynikající
Tereza Voříšková, která hrála dceru
Ivany Chýlkové třeba už v
Laputě (rovněž od scenáristky
Lucie Bokšteflové), takže nepřekvapí, že chemie mezi nimi, resp. v případě
Chaty na prodej nejen mezi nimi, funguje znamenitě. A samozřejmě je tady
Jana Synková, kterou známe z
Babovřesek nebo z trilogie
Byl jednou jeden polda, kde „trčela ze sna, jako růže snová … Kudláková, Kudláková, Kludláková.“
Sledovat tyto různé, avšak přesto pokrevní linií propojené figurky je v jejich tragikomičnosti
![](https://img.fdb.cz/magazin_pic/images/dvd/chata II.jpg)
vlastně velice zábavné. A nemůže být pochyb, že bylo záměrem, aby se v nich diváci a divačky buď přímo sami viděli, nebo v nich alespoň poznali někoho známého či příbuzného. Tohle se (pro někoho možná paradoxně) nejvíce daří právě u postavy babičky, ze které její představitelka neudělala žádnou karikaturu, a vlastně bylo fajn, když se s postupem času lidé v sále smáli už jenom tehdy, když se objevila na plátně. Výborná komediální herečka v pěkně napsané roli.
Už na
Laputě ukázala
Lucie Bokšteflová, že je velice nadanou scenáristkou, která si správně
![](https://img.fdb.cz/magazin_pic/images/dvd/chata III.jpg)
vybírá témata, kterým rozumí a přesně ví, o čemž chce psát a čeho chce docílit. V případě
Chaty na prodej ten komediální žánr trochu odvádí pozornost od některých vcelku zásadních myšlenek, nicméně to díky stylu humoru většině obecenstva asi vadit nebude. Po tom všem nasedání cizím lidem do auta, dohadování se na krchově, házení knihami a trucování se děj a tempo (i přes krátkou stopáž) před závěrem poněkud nepříjemně zpomalí, avšak ono ranní hledání zase oboje pomůže oživit.
Chata na prodej je takový hezký a výborně obsazený český film, jaký si zaslouží diváckou pozornost. Akorát se úplně přesně nepodařilo opovědět na otázku, jakou si položíme už v úvodu: „Proč matka chce na chatě tuhle sešlost uskutečnit (eventuálně co konkrétně má chata symbolizovat)?“ Je to skutečně jenom z čiré nostalgie, kdy byla tahle chata na samotě u lesa za minulého režimu jakousi jedinou oázou klidu? Nebo chce napravit zpřetrhané rodinné vazby? Nebo chce všem oznámit, že zjistila, že je pod chatou poklad (ať už v podobě ropného naleziště nebo třeba trpasličího hrnce se zlatem)? Nebo si chce otestovat, jestli náhodou dědeček svůj stav jenom ne fejkuje? Nebo čekala, že si členové rodiny pobytem v klidném lese a na čerstvém vzduchu utřídí některé myšlenky? Ať je to tak nebo tak nebo tak nebo tak nebo tak, při závěrečné scéně se možná někteří přistihnou, že by chtěli vidět další „dobrodružství“ téhle svérázné famílie.
FOTO: CinemArt