Přece Terminátor, Vetřelci, Propast, E.T. - Mimozemšťan, Návrat do budoucnosti, Návrat do budoucnosti II, Tron, Blade Runner, RoboCop, Predátor, Moucha, Duna, Videodrome, Scanners, Běžící muž, Lebkouni, The Hidden, Re-Animator, Můj nepřítel, Galaxy of Terror, Explorers, The Quiet Earth, Critters, Kačer Howard, Číslo 5 žije, Číslo 5 žije II, Vnitřní vesmír a některé další projekty to dotáhly až ke kultovnímu statusu. Sám John Carpenter přispěl do žárnu kromě v úvodu vyjmenovaných ještě tituly Christine a Starman. Avšak právě Útěk z New Yorku nejvíce ovlivnil některé filmaře, včetně Roberta Rodrigueze nebo Luca Bessona. Jenže zatímco druhý jmenovaný to zřejmě nikdy nepřizná, ten první už pomalu začíná pracovat na remaku. S Johnovým svolením, samozřejmě. Ještě předtím ale vyšle do kin jinou mimořádně ambiciózní sci-fi nazvanou Alita: Battle Angel.

V roce 1988 stoupla kriminalita natolik, že se celý ostrov Manhattan musel proměnit ve vězení s maximální ostrahou. Respektive takhle, na dozorce byste tam nenatrefili, protože mukly hlídá patnáct metrů vysoká zeď a spolu s ní zaminované mosty. V roce 1997 přibývá těch, kteří se dostanou dovnitř, ale nikoli už ven. Právě sem je přiveden Snake Plissken – bývalý člen speciálních jednotek a nejmladší člověk, jaký byl kdy vyznamenán prezidentem. Zúčastnil se misí v Leningradu a na Sibiři, přičemž zřejmě během jedné z nich přišel o levé oko.

Teď má před sebou jasný úkol: zachránit samotného prezidenta USA (Donald Pleasence), jehož letadlo se zřítilo právě nad tímto newyorským ostrovem. Přitom na probíhajícím summitu musí zaznít jeho projev z kazety, aby došlo k odvrácení hrozící války. Na splnění má necelých čtyřiadvacet hodin. Jestli to nezvládne, explodují mu v krku dvě miniaturní nálože, které mu tam nastřelil přisluhovač jistého Boba Hauka (Lee Van Cleef), jehož se Snake nedobrovolně stává podřízeným. A naopak jestli to zvládne, bude mu prominuto, že vyloupil sklad federálních rezerv (tato pasáž byla natočena, ale ve finálním sestřihu se neobjevuje, vidět ji můžeme v bonusech na DVD).

Sám John Carpenter by asi řekl, že Útěk z New Yorku je především akční sci-fi. Ale ty nejlepší filmy tohoto žánru obvykle nějakým způsobem reflektují současnost. Kriminalita představuje v USA opravdu velký problém, avšak ještě problematičtější než New York se z tohoto pohledu jeví býti Los Angeles, kam se John Carpenter a Kurt Russell vydali o patnáct roků později. Zřejmě nemělo jít přímo o kritiku Jimmyho Cartera nebo Ronalda Reagana, ale pravdou zůstává, že za zdí se nacházejí i političtí a nespravedlivě odsouzení vězni, kteří vědí, že jenom udělali hloupou chybu. Takže se nabízí otázka, kdo jsou tu ve skutečnosti záporné postavy? V každém případě prezidenta budeme moct najít de facto pomocí GPS, a také spatříme, jak letadlo naráží do jedné věže Světového obchodního centra, což se bohužel stalo dvacet roků poté.

Snake Plissken, o němž si trochu podrobněji povíme příště, podle očekávání natrefí na různé figury. Setkání s jednou ženou (tehdejší Kurtova manželka Season Hubley) je sice krátké, ale naznačuje, že musela vidět, slyšet a zažít úžasné věci, že by z toho mohl být možná samostatný spin-off. Cabbie (Ernest Borgnine) tady řídí taxík a rozhodně se vyzná. Brain v podání výborného Harryho Dean Stantona je takový vypočítavý šikula, co vlastní jeden důležitý plánek a vždy se může spolehnout na svou kočku Maggie (tehdejší Johnova manželka Adrienne Barbeau, jako pokaždé úžasná). Nemůže chybět všehoschopný punkáč Romero, samozřejmě pojmenovaný podle průkopníka zombie hororů (mimochodem vyskytuje se tady i týp jménem Cronenberg). A nejvyšším soudcem a šéfem šéfů je tady Duke-Vévoda (zjevně podle režisérova oblíbence Johna Waynea), jenž jezdí parádně vyzdobeným bourákem a přesvědčivě ho ztvárňuje Isaac Hayes.

Oproti Mlze John Carpenter pořádně přitvrdil, co se zobrazování násilí týče. A nutno dodat, že z tohoto úhlu pohledu Útěk z New Yorku nezestárl. Úžasné kulisy, které pro natáčení z části poskytla požárem zničená čtvrť ve 1 400 kilometrů vzdáleném St. Louis, se spolu s faktem, že se prakticky celý film odehrává v noci, zapříčinily o tu velmi specifickou atmosféru, samozřejmě umocněnou famózní hudbou a kameramanským mistrovstvím skutečného umělce Deana Cundeyho. On i pan režisér si dobře uvědomují základní princip kinematografie, tedy že tvůrci nám postavením kamery a velikostí záběrů určují, na co se máme dívat.

Útěk z New Yorku se taky díky tomu vešel do poměrně dost nízkého rozpočtu, jelikož tvůrčí kreativita spočívá i v tom přinutit diváky k představivosti a přemýšlivosti, takže mnohdy postačí jenom chytře umístěné a nasnímané náznaky. Zato může někdo určitě namítnout, že střih možná není někdy úplně fér a efekty šly patrně taky udělat o něco málo lépe (snad s výjimkou dokreslovaček, které obstaral sám mladý James Cameron) … Ale co, i to přece patří k unikátní tvorbě Johna Carpentera. Útěk z New Yorku vlastně ani žádný remake nepotřebuje, protože se stal legendárním a svůj kultovní status si právem zaslouží.


RECENZE NA FILM ÚTĚK Z L. A. JE K DISPOZICI TADY


FOTO: cinema.de