Deset roků zpátky se Gareth Edwards tvářil býti nejideálnější volbou pro to, aby mezinárodnímu publiku důrazně připomněl, že tady existuje obří ještěr zvaný Godzilla, z jehož původní varovné funkce se vyklubalo monstrum, jaké má přinášet zábavu v podobě katastrofických spektáklů. Zakázaná zóna byla tehdy stále vcelku oslavovaným titulem, nicméně záměr se nezdařil a fakt, že zmiňovaný režisér pořádně neví, jak si počít s velkým rozpočtem, potvrdil i loňský Stvořitel. Jordan Vogt-Roberts s Kongem: Ostrovem lebek zaujal jak po obsahové, tak po vizuální stránce, přičemž lidské postavy nebyly na obtíž a ty monstrózní … Inu, o těch se dá napsat, že vlastně měly charakter. Michael Dougherty se svou Godzillou II Králem monster nadšení zmrazil, avšak Adam Wingard minule ukázal a teď tuplem potvrdil, že obřím příšerám rozumí.

A zjevně rozumí i potřebám diváků a divaček, kteří na jeho bijáky vyrazí. Je to totiž úplně jednoduché: pakliže vyrazíme na drama, zajímají nás vztahy mezi postavami. Když zvolíme akčňák, chceme vidět akční sekvence. A když zvolíme katastrofický počin s monstry, chceme vidět monstra, jak demolují města a památky, jako kupříkladu egyptské pyramidy (tahle scéna byla inspirována památnou dlouhou rvačkou ze sci-fi Oni žijí, ačkoli by to s největší pravděpodobností nerozklíčoval ani sám John Carpenter). Takže Godzilla x (nikoli vs.) Kong: Nové impérium ve velké míře konečně nestaví do popředí lidi, nýbrž monstra. Že jim občas přisuzuje lidské vlastnosti a lidská gesta je druhá věc, která ale vlastně ničemu nevadí. Kupříkladu s Predátorem se v některých projektech dá taky rozumně domluvit.

Navíc, vizuální efekty jsou už natolik precizní, že není nutné nechat velikány bojovat za deště a tmy a mlhy. Všechno se odehrává za denního světla. A věřme, že v budoucnu se častěji podíváme do oblastí, které pokrývají sníh a led, protože Shimo jest parádní nováček, který se ke všemu pochlubí vskutku rázným nástupem. Každopádně, tahle podívaná prostě nevyžaduje nic jiného, než na ni vyrazit ideálně za nejprostornějším plátnem do kina IMAX, kde rozhodně tuplem vynikne i ten monstrózní řev, koupit si popcorn a nechat se bavit tím, jak se to ve velkém řeže. Případně jak to vypadá, když King Konga rozbolí zub a je třeba ho vyrvat.

 










 

Pravda, Mothra trochu připomene toho čmeláka z Tajemství a smyslu života, avšak na rozdíl od svého předchozího vystoupení má tentokrát své jasné opodstatnění. Herci a herečky naznačili, že oproti tomuto počinu se kvalita zlepšila proto, že Adam Wingard jest sám fanouškem jak Godzilly, tak Konga, tak dalších bytostí, tj. není pouhým „námezdním dělníkem“, který by si zrežíroval hollywoodský film a radoval by se ze štědrého honoráře. Tentokrát to ani nepůsobí dojmem, že by důležitější momenty zůstaly na podlaze střižny, čímž v minulosti v rámci tohoto filmového vesmíru utrpěla soudržnost vyprávění. A v kombinaci s cool kamerovými kejkli jde o záležitost natolik potěšující, že jí rádi odpustíme i to patetické lidské finále mezi Jiou (Kaylee Hottle) a Ilene (Rebecca Hall), které svým ironickým přístupem zmírňuje Bernie (Brian Tyree Henry), jehož úlohou je nám připomínat, abychom nezapomínali na nadsázku, která jak Godzille, tak Kongovi takhle v čistě zábavní rovině pochopitelně sluší.

Godzilla x Kong: Nové impérium je film, který měl vstup do kin vlastně stížený tím, že 18 dnů zpátky získal po zásluze Oscara japonský snímek Godzilla Minus One, který si ponechává také serióznost, jakou lze chápat jako metaforu na některé současné události ve světě. Přesuneme-li se v této novince od reality do fantazie, opět navštívíme Dutou zemi, která nechává vzpomenout na Julese Vernea. Tady bydlí nejen zlotřilý Skar King či „lochnesska“, nýbrž také nový malý op, jenž se jistě rychle zařadí k divácky oblíbeným postavičkám. Čili tvůrci zase navnadili na další části a naznačili, že potenciál celého MonsterVersu zůstává značný. Jenom se holt zjevně zatím nepodařilo vykoumat, jak ho dál rozvíjet a nepokazit. O tom svědčí i skutečnost, že se za závěrečnými titulky nenachází žádná scéna.

FOTO: Warner Bros.